Drahousek Jill

Jill by me asi zabila, kdyby zjistila, jak se o ni vyjadruju, ale me to neda, protoze ona naprosto rozzarila muj vcerejsi i dnesni den (cti streda a ctvrtek).

O Jill jsem se jiz jednou zminovala. Je ji 74 let (za dva tydny ma 75. narozeniny). Je vysoka neco malo pres 150 cm, drobnejsi postavy, bile vlasy, vrascity oblicej. Neni to ani carodejnice, ani znejmilejsi babicka. Vlastne me nenapada zadny stereotyp, ktery bych na ni napasovala - nu, i to je popis. Stale pracuje na sadu, i kdyz poslednich par let jen 3 dny v tydnu. Aby se udrzela v kondici, aby byla mezi lidmi... Coz je i tak, protoze dlouhodobe bydli v campervanu v jednom mensim kempu v Maketu. Resp. kdyby mi nerekla, ze je to na koleckach, povazovala bych to za moc hezky domek, se zahradkou a tak... 3 roky je vdovou. Poslednich 17 let pracuje na sadech, co delala predtim je mi ne vzdycky jasne, ale vim, ze byla 10 let v armade, kde to dotahla az na porucika (kdyz tam s manzelem skoncili, byl on stale jeste vojin). Bydleli v Taupu, ale pak se rozhodli koupit si campervan a objizdet Zealand (stejne jako mnoho zdejsich duchodcu). A vic toho vlastne nevim, krome toho ze ma obrovskou rodinu po celem svete (syn zije v Polsku a z predchoziho manzelstvi ma 2 dcery v Londyne napr.).

Je docela ukecana, ale mluvi hlavne  o pocasi a o sportu. Vubec je hodne sportovne zalozena (coz byl pry duvod, proc sla do armady). Kdyz ji neco boli, suse to oznami, ale rozhodne z toho nedela tema dne. Pokud rekne, ze ji neco je, znamena to, ze je to asi dost vazne. Jinde nez na sadu jsem s ni zatim nehovorila. Kdyz uz jsme spolu prakrat pracovali ve dvojici, tak zas tolik nemluvila, myslim, ze mi ne uplne dobre rozumi (coz je oboustranne. Ale zlepsuje se to).

Dulezite je to, ze bydli v kempu. Je to takovy maly kemp v Maketu (Maketu Hilltop Holiday Park), kde jsem kdysi v breznu stravila jednu noc. Moc se mi tu libilo a zvazovala jsem tu bydlet dele, kdyby nebyla moznost bydleni u Jeffa. Tenkrat jsem Jill nezaznamenala... Kdyz jsem se rozhodla, ze se odstehuju od Andreho, byl tenhle kemp opet jednou z variant, ale me se v aute dlouhodobe uz bydlet nechtelo, dojizdet taky ne, a tisnit se s nekym cizim v bunce uz vubec ne. Nastesti pak vyslo bydleni u Carol. Jenze prisel zacatek listopadu a prijeli pribuzni z Jihoafricke republiky a ja se musela na 2 tydny vystehovat. To nastalo vcera (streda 28\10).

V utery odpoledne jsem si sbalila veci a prekvapilo me, jak mi za posledni mesice nabobtnaly. Mam toho proste moc. Do auta se porad vejdu, jasne, bez problemu... Jen teda nevim, jak bychom tam ted bydleli dva. Vcera rano (streda) jsem odjela od Carol do prace (3 min), abych se odpoledne zase vratila pro zapomenuty destnik :D . Natankovat a hura do kempu. Ano, a ted prichazi pojitko - rozhodla jsem se ty 2 tydny bydlet v Hilltopu, protoze je to relativne blizko, protoze je to male, zapadne, ne moc lidi. Jill teda v utery rekla, ze je ted dost crowdy, pac zacinaji prace na sadech, ale porad jsem doufala, ze zas tak moc crowdy to nebude. A pohoda, asi 20 backpackeru. V pocinajicim desti jsem nasla dvere do recepce, kde sice bylo napsano "We are closed", ale vevnitr sedel typek. Pry jasne ze maj misto pro auto ($70\tyden). Internet je extra (20G za $20 - na mesic). Pracky jsou taky placene extra ($4), jinak vsechno included.

Jen co jsem zaparkovala (uz prsi), uvidela jsem Jillino auto, tak jsem se sla pozdravit. A jak tak nezavazne konverzujeme, najednou povida - Hele, kdybys potrebovala nejake veci z auta nekam schovat, klidne muzes tady. Hm, a hele, ja tu mam starej karavan, ten nepouzivam, nechces bydlet v nem? Museli bychom ho premistit nekam k elektrine, ale zitra se muzes nastehovat. Neverila jsem svemu stesti! Nejak jsem si tomu malemu prosturku v aute uz davno odvykla.

2m x 3m (nebo tak nejak) je porad vic nec Odysska

Navic rano porad prselo a bylo hnusne, takze jsem nesla do prace, v aute mi bylo tesno a vydejchano, a ve spolecnych prostorach byli lidi. Byla jsem lina stehovat jidlo do kuchyne a do lednicky.  Navic jsem vcera vecer mela nejaky zachvat emoci (ktery jsem prezila diky chvilkovemu povidani s Jirou na FB, prece jen ty sestry k necemu jsou ;) ). A porad jsem si nebyla jista, jak to teda bude s tim bydlenim. Jenze kdyz jsem v 10 uvidela Jill, jak se po me rozhlizi, okamzite jsem vyletela z postele a hned se prevlikla ze spaciho. Bylo to na posledni chvili, uz mi tukala na okynko.

A pry uz vsechno zaridila. Sice jede na odpoledne pryc, ale majitel kempu mi prives posune, kam budu chtit. No, nakonec pan majitel nejen posunul, ale i zabrzdil, vyrovnal a zapojil elektriku. Takze mam opet vlastni lednicku, par skrinek (ulozneho prostoru je tu spousta, ale Jill tu ma dost veci, coz snad preziju, jsem stale jeste docela skladna), postel, prostor na to si stoupnout a kde mit veci. Bohuzel plynova bomba unika, takze varit budu muset v kuchyni. Ale to snad preziju. Navic mam vlastni varic v aute, takze neco maleho na ohrati (jako treba snidane) si muzu klido pido udelat "doma". A kohoutek s vodou mam taky hned po ruce. A jsem na klidnem mistecku, kde me nikdo otravovat nebude (Walnut grove). A proste tak. Proste Jill je skvela a ja mam ted 2 tydny na to zjistit, jestli pije vino, pivo, ci ji cokoladu, nebo proste co ji za to mam koupit?

Jo, jeste ke kempu. Cenu mam porad stejnou. Platim za kus travy, na kterem parkuju, a je jedno, jestli s osobakem, stanem, prestavenou dodavkou, nebo karavanem. Je to fakt prima. Jill rikala, ze majitele ji udelaji, co ji na ocich vidi. Ja verim, ze jsou strasne hodni, ale myslim, ze k ni maji specialni vztah. Pry byla jejich prvni dlouhodoby najemnik.

Takze tak. Zmenila jsem bydleni, moc jsem nevedela, co si o tom myslet... Jake to bude... A nebude... A pak to dopadlo naprosto paradne!