pátek 14. srpna 2015

Mily Dadysku!

Pises, jak se mam, co delam, zda ziju, kdyz se tak dlouho neozyvam, a proste, vubec. Hodne otazek a ja nevim, s kterou zacit.

Ziju. Zalezla, utahana, stastna, spokojena a stale jeste sama :-) Nedavala jsem o sobe vedet, protoze se mi nechtelo, znas me. Vlastne jsem uz zacala nekolikrat psat blog, ale chybela mi ta spravna slina a nalada. Stale prunuji kiwi v Pongakawe, bavi me to a chci tu zustat. Partu mame dobrou, asi i proto. Pavla s BJ uz pred mesicem odjeli, misto nich nastoupili 2 Nemci, postavicky nic moc (moc mali a subtilni), zabavni vlastne taky nejsou. Asi nestoji o spolecnost, zkousely jsme je vytahnout do Lizarda a na pubquiz, oboji se tvarili, ze mozna, a pak nic. Sezona se ale blizi ke konci, nevim, jak to ted bude s praci. Na konci zari letim opet do Sydney pro pas, ale misto Asie se vracim sem. Prosto se mi nechtelo. Kdyz nebude prace, dam si nejaky woofing (potazmo helpx, to je podobne, ale ma sirsi zaber nez woof, kdyztak zkoukni helpx.net, snad je to i v Evrope). V tomhle obdobi se prace na sadech hleda spatne, pruning konci, ale jarni prace jeste nezacaly. A pro indickeho kontraktora na kontrakt proste pracovat nechci. Nu, takze treba od konce rijna by mohla byt prace zase tady na sadu a do te doby? Neco, jako vzdycky :-D
Jak to mam s penezma? Ty, jo :-D Ani nevim, na ucet moc nekoukam, na ubytko a jidli mam, do toho jsem tem kupovala Odyssejce nove predni pneumatiky, benzin ted vylezl nahoru... Nijak tu nesetrim, ale ani neutracim, miliony si neprivezu, ale nestradam. Na rozdil od mnoha backpackeru jsem se rozhodla, ze tu nejsem kvuli penezum. Takze kdyz potrebuju nove obleceni, jdu a koupim si ho. Nekdy v Charity shopu, nekdy nove, zalezi, kde maji zrovna otevreno :-D
Je to zvlastni, zivot, ktery ted vedu, by me doma asi zabil. Z pohledu prazskeho kavarenskeho povalece je to hrozna nuda. Rano vstanu, jdu do prace, 8 hodin striham vetve (na slunicku, ve vetru a obcas i v desti), prijdu domu, vecere, knizka, spat. Bydlim ted jen s Blankou (btw.prave vyrazi do Aucklandu na posledni zapas Ritchieho McCawye na zelandske pude, uaaa!!!! All Blacks forever! Moja dalsi laska - ne Ritchie, ten je Blanky,  rugby :-D Tak samozrejme, ze se mi hraci libej, mezi favority pocitam Dana Cartera, Aarona Smithe a Maa' Nonu), takze mam po dlouhych mesicich klid a uzivam si to. Na sadu obvykle probirame pocasi a rugby. A vis co? Me to bavi a do prazskych kavaren me to nijak netahne. Tim, ze kazdy den ziju v anglictine, je to trochu vyzvicka. Jo, anglicky umim, ale prece jen je to jine tu zit. Chybi mi takove to zivotni knowhow, ktere do sebe nasavas jako dite. Neco zaridit, neco rict - je to jednoduche a zaroven neni. Jak to vysvetlit...jako kdyz se naucis chodit v podpatcich bez klaceni se, ale na prehlidkove molo bys opravdu nevylezla. A o behu pres kocici hlavy ani nemluve :-) Asi to me na tom bavi, mam pocit, ze znovu objevuji, jak zit. Je to cele mnohem realnejsi nez plane diskuze o zakladnich zivotnich pravdach a moudrech. Neco podobneho jsem driv citila v horach, ale tady to mam kazdy den!
Musim se pochlubit, poprve v zivote mam dlouhe nehty! Ja! Chapes to? Po letech roztrepenych a nerostoucich nehtu mi spokojene zdobi rucky - a to i pres to, ze na sadu dostavaji pekne zabrat. Ze by jim moje celkova spokojenost take udelala dobre? Taky urcite dela.svoje, ze jsem zacala normalne jist. Da se rici, ze 80% casu jim vegansky, ale kdyz se mi chce, tu cokoladicku ci dosticek si koupim. A ono se mi chce minimalne kazdy tyden v nedeli v Jesterce :-D Jo, objevili jsme v TePuke susharnu, takze pokazde, kdyz jedeme do mestecka, snazime se stihnout jejich otviracku. Pripadne skoro nonstop (rozumej, ma do desiti vecer!) otevreny kebab to jisti - maji moc dobrou fry veggies.
Jasne, ze obcas neco nevyjde, uz mesic resim nefunkcni pripojeni k wifi na pocitaci. Novy driver, reinstalace, jina reinstalace, BIOS, nakonec jsem to poslala do servisu, ovsem na spatne PSC, ale nejakym zazrakem to doslo na spravnou adresu. Uz je zpet, ale jeste jsem nepotkala.wifi, abych zjistila, zda vse funguje... Mela jsem z toho nervy, ale po nejake dobe jsem se rozhodla se nestresovat. S mobilem jsem tu prezila pul roku, tak nez se da do kupy komp, preziju s nim dal :-) Jo, ale tohle trochu souvisi s tim general life knowhow - resit po telefonu anglicky, co je s mym pocitacem, navic slabsi signal... Hele, fakt sranda :-D To neni jako odnest to zpatky do Alzy...
Mistnaci? Noo, asi takhle, na kiwi pickingu jsem s Kiwaky poprve pracovala v jedne parte a ted na pruningu jsou v presile. A je to vyborne. Uz me fakt nebavily debaty hodinovka vs. kontrakt, plati nam malo, mame malo hodin, jim toustak je kazdemu jidlu, pac setrim... Pocasi a rugby + dalsi zporty jsou mnohem lepsi temata! A kdyz potrebuju s necim pomoct (jako kdyz mi zacala Odyssejka trochu kapat olej, nebo kdyz jsem zacla premyslet o jinem ubytovani), tak vedi, daji tip... Navic se obcas potkavam s par lidma z pickingu. A diky nim obcas potkam nekoho dalsiho. Jako na poslednim pubquizu, jeden docela chytrej a dost crazy klucina. Uz na nej mam cislo, abychom se domluvili na pristi quiz. Nebo treba jen tak na pivko...
Ne, domu se zatim nechystam. Jasne, ze mi obcas nekdo chybi. Ale jak porad neco delam, on ten cas zdrha jedna radost (vis, ze uz tu jsem asi tak priblizne 250 dni?). A kdyz nic nedelam, ctu si, cesky i anglicky. A obcas nejaka ta kultura, za tyden jdeme do Taurangy na Jesus Christ Superstarr v kiwi verzi! Juuuuu! A na koncu rijna tu je art festival, to bude takt neco :-)
Ook,
C u smtimes
Mary =-O
PS: Prikladam snimek prunovaciho gangu ze zacatku cervence (jeste nejsem tak opalena): zleva Naz (to je z Nazzir), Troy neboli Sedivak, Adam alias Vlasac, Josh taktez Mama, ja jakozto Mary, BJ/Blazej a Blanka. Pavla foti. Jill proslula jako Tetka, Andrew zvany Bracha, Maia Synek a Nemcici chybi. Quest - kdo spravne prijde na rodinne vazby, ma u me kiwi :-)

2 komentáře:

  1. Jupííí...už se těším! Asi si to budu dávkovat aby mi čtení déle vydrželo ;-) Děkuji!

    OdpovědětVymazat
  2. Ty nehty...ach ty nehty! Krása!!!

    OdpovědětVymazat