čtvrtek 20. července 2017

Prejezd republiky 2017... 2x!

Cele to zacalo loni, kdyz jsem se dozvedela, ze se neco jako Prejezd jezdi. Pristi rok se musim zucastnit, to je jasne! Na podzim jsem se dohodla s Dlouhanem, ze je to fakt zajimava akce a ze treba bychom mohli jet spolu. Na jare zacinam vymyslet, ze pojedu na cele leto pryc a Prejezd ozelnim. V kvetnu mi pise Dlouhan, jak to tedy udelame. Vytacim se, ale nachytal me - zacali jsme planovat. U me je to stale s dodatkem "uvidime po Baltu", ale vlastne je to jasne. Opet prekopam plany na prazdniny.





Konec cervna je ve znameni vyjizdek "ke Keltovi", behem kterych se debata casto staci k Prejezdu a trase. Tom Possum me do ruda drazdi tvrzenim, ze si to natrasoval na 317 km. Me to vychazi na 327 km a to tam mam prejezd Broumovskych skal! I neda mi to a behem volnych cervencovych dni se vydam prozkoumat, jak se to ma s moji planovanou trasou.

Prejezd nanecisto (asi 314km)


Plan byl vyrazit ve stredu s Jancou z Prahy, dojet kam to pujde, ona pak otoci domu a ja budu pokracovat. Nakonec jsem si s ni dala obed v Sherwoodu u Hlavaku, chytla vlak ve dve a ve ctyri odpoledne vyrazim z Hradce Kralove smer Broumov. Mam prakticky vsechno, co na Balt + varic, bombu, tezsi spacak, esus. Odhadem bagaz vazi i s vodou kolem 15kg. Trochu me prekvapi, ze po blbem asfaltu a do kopecku jsem vyrazne pomalejsi. Dam za odpoledne pouze 50 km z planovanych sedmdesati. Resp. ono by to mohlo byt sedesat, ale kolem osme me dohani bourka a navic potkam skvely pristresek, kde je voda, elektrina, nefouka tam, proste raj. Az na volne pobyhajiciho medveda (cti bernsky salasnicky) a jezevcika s rolnickou na obojku. I pres spunty do usi jsem se moc nevyspala, protoze psiska zrejme v noci nechodi spat, ale stekaji, cinkaji a chteji se lisat (zkuste si otevrit ve dve rano oci, protoze do vas neco drka, a 10 cm od obliceje mit mokrou mordu obrovskeho zvirate). Rano zjistuji, ze mi chybi bota. Nastesti ne behaci, jde o huaraches sandalu, kterou si doma v klidu vyrobim znovu.


Ctvrtek - je vedro. Kolem jedenacte dojedu do Broumova a vim, ze Monza je skvela silnicni kolobezka, ktera zvlada i paraviatiku, ale pres Panskou skalu Prejezd fakt nepojedu. V Broumove chcip pes. Vola mi maminka, hodinu pokecame a ja vyrazim prozkoumat okoli Bozanovskeho spicaku. Tak ne, za tyden tudy take nepojedu. V Machove si dam zmrzlinu a skamaradim se s mistnim cykloservisakem Manfredem, nasleduje stezka podel Metuje, ktera je skvela, az na to, ze jsem v Nachode neodbocila a dojedu do Pekla. Coz je super, ale uplne mimo trasu. Vracim se k Rozkosi (jupi, koupacka!) a napojuji se na plan. Ve Slavetine me odchytne pan hospodsky, ze pry je prede mnou hrozny krpal a mam si dat pivko. Dam si i veceri. Pri placeni mi jeste da kontakt, kdybych neco potrebovala, kdyz se zenou ty bourky. Hledani noclehu je desne, nikde poradne misto na plachticku. Nakonec nachazim pred Jilovicemi krasny mlady orech. Ujeto 105km.



Patek - budi me bourky, ale z radaru poznam, ze kolem pul sedme zmizi, takze z plachticky vyrobim hrobecek, ktery me uchrani pred destem, a ctu si. Po zbytek dne je odporne vedro. Mam krizi. Nejede to. Asfalt je mizerny, kopecky vsude okolo, hospoda nikde. Az v Miretime (!) se nejaka objevi. Docepuju vodu a jedu se vykoupat do lomu u Srni. Krasna, cista, tepla voda. Skoda, ze musim jet dal, protoze pry se na me neco zene. A velka chyba - jedu dal v mokrem obleceni. Zacatecnicka chyba. Na opruzeniny je zadelano. U Radostina me chyta bourka. Nejhorsi preckam v hospode, pak vyrazim do deste, protoze jinak tam zkejsnu par hodin - Aladine, diky! Fascinujici je, kdyz po par kilometrech a uplne mokra vyjedu na suchou zem :O Skvele, budu hledat nocleh na suchu. Vse je jinak. U Zemske hranice je paradni pristresek, kde preckam dalsi noc a dalsi bourku. Ujeto 109km.


Sobota - vstavam se skvelou naladou. Pocasi je krasne, nic me neboli, vyjizdim. Bohuzel, brzy se dostavi opruzeniny a spaleni ze vcerejska. Dojedu do Jihlavy, abych se cestou podivala, ze ten most pres D1 je neprujezdny (kus ho chybi). Kupuji sudokrem a Radlera od Gambrinusu. Radler nic moc, ani ho nedopijim. Sudokrem na chvili pomaha. Take si potvrzuji, ze obchvat kolem Jihlavy pres Velky Beranov je sjizdny. Dojedu do Pistova a otacim na vlak. Tohle nepujde. Seda na me hrozna depka, ktera se me drzi jeste nekolik dni. Cert vem vykony, ale me to hrozne bavilo! Cestovat sama ma proste neco do sebe :) Btw. ujeto asi 50km.

Prejezd republiky 2017 

"zavod" z Broumova na Jeleni vyhlidku


Nutrie si vymysleli odvoz. V sedm autem od Veloramy. Prekecam Honzu, aby se s nami prisel rozloucit. Napisu Tomovi a Dlouhanovi, at dorazi driv, ze hodime pivko. Nakonec se vsichni sejdeme az na Klona, ktery dorazi opravdu v sedm. Dame veceri a zacneme balit. Pri ometani se okolo si rozrazim hlavu. Tece ze me spousta krve, siti me pry nemine. Jesteze Lada musi do Klecan pro obleceni. Inu, v devet vecer opoustime Prahu, ja mam na hlave asi 6 stehu, na aute je naveseno sest kolobezek a oteviraji se lahve portskeho. Do kempu dorazime o pulnoci, nejspis vsechny probudime ("Stejne podminky pro vsechny!") a zalehneme. Nemuzu usnout. Uz zase. Ach jo.


Patek - sraz v 8.45 u kostelika v Broumove. Seslo se tu aspon 20 lidi. 9.10 startujeme od benzinky. Nutrie posilaji ostatni napred a vyjizdeji az v 9.15. Prece se nebudeme tlacit. Ale i nutrie se za chvili rozdeli. Ja, Lada a Klon to bereme po hospodach, okreskach a vyhledech. Kudy jede Tom, Vlada a Dlouhan vlastne netusim. Skore tohoto dne je 130km. Prujezdni bod v nedohlednu. Ale nezmokli jsme, mame kde spat, pocasi se drzi. Obed ve Slavetine stal za to. Stal se z nas gastrovylet. Ja bych jela asi jeste dal, ale Klon v 11 vecer vyhlasuje krizi. Zpetne mu dojde, ze slo hlavne o nikotinovy abstak, ale to uz jsme ve spacacich. V noci je hrozna zima! Je to i tim, ze spime kousek u vody, ale musela jsem svuj spack zapnout az k nosu a jeste k tomu stahnout zimni limec!





Sobota - je zima a me hrozne boli stehna. Mozna to byl blby napad znicit se v utery na stene. Cele dopoledne se jen tak letmo odstrkuju a kopecky prevazne chodim. Zvazujeme, ze i dneska budeme muset dat nocleh. Moc se mi to nelibi, ale jestli se neco nezlepsi, tak to jinak nepujde. Zlepsuje se to! Po prevleceni do sukynky a vystaveni stehenich svalu studenemu vetru nohy prestavaji bolet. Teda az na kolena (vazy?). Inu, na dlouhych cestach bolesti prichazeji a odchazji. V Polne utikame desti do hospody. V Batelove utikame do hospody. Pred Strmilovem potkavame nadherny asfalt. Je devet vecer, pisu sms, ze mame 250km a ze to zkusime dojet na jeden zatah. Odhad - mezi 5.00 a 7.00 nedele rano budeme na Jeleni vyhlidce. Jenze ouha. Za Strmilovem je paradni sjezd. Navic je vecer, nikdo uz tam nejezdi. (Narozdil od Jihlavy, kde jsme za plneho provozu jeli neco kolem 70 km/h. Teda, ja mam maximalku 64,9, ale verim, ze Lada to na tu sedmdesatku vytah). Otocim se - a za mnou tma, zadna svetylka. Tak jo, pockam. Cekam...cekam...a cekam. Volam. Pry resi Ladovu zadni brzdu, dojedou me. To sice ano, jenze Ladova kolobezka je nejaka divna. Jako cekali jsme, ze rozerve predni plast, jenze ted je jeho zadni kolo nejak nakrivo. On totiz zlomil kolobezku! (Velmi laicky receno. Kolem me litaji pojmy jako leva zadni savle). To me sejme. Nez prijeli, tak jsem se naspeedovala, ze to dame a ted tohle. Kaslu na to. Nikam nejedu. Koncime. Jak se to stalo? Lada neni zadne orezavatko, je to zkusebni prototyp a ve sjezdech jsme tomu dali dost zabrat. Jenze taky se stane zazrak! Honza se nudi, a ackoliv je deset vecer, sedi doma strizliv. Jo, jasne, privezu vam Vendetu. Zakempime a vyspime se, nez prijede. Dnesni trasa 120km.



Nedele 2.30. Klon me budi, ze tu mame kolobezku. Jsem absolutne dezorientovana. 3 hod spanku fakt nebyly dost. Nevadi. Balime to nejnutnejsi, zbytek nam Honza vezme do cile, jedeme nalehko. 90 km a 9,5 hod pred nami. Dame to? Je zima. Je strasna zima. Klepu se. Nic me neboli a odrazim se, ale sneruju si to od krajnice ke krajnici. Vecerni odhodlani je fuc. Prolitneme Ceskou Kanadou. Je to tam krasne, mlha nad blaty a to vsecko... akorat ja vlastne tak trochu jeste spim. 5 rano, Nova Bystrice. Kluci najdou nonstop, kde do sebe hazu kafe, caj a redbull (prvni tohoto dopoledne). Zamirime do Rakouska, kde si to trochu protahneme, pac Lada nejak zapomnel, ze uz jsme v Schengenu. Zpatky v Cechach (zase mizernej asfalt). 7 rano, snidane v Chlumu u Trebone (kiosek v kempu otevira v sedm, jaka slastna nahoda). Kafe, horka voda a hodne moc jidla. Na benzince dalsi redbull. Zavodime s casem. V rovince mezi Hrdlorezy a Novymi Hrady konci elegantni thani a zacinam jen na silu a moral. Tahla jsem trasu prakticky od zacatku. Hlava se odrizne od tela. Telo funguje na automat. Nove Hrady posledni redbull. Zaciname stoupat. V Horni Stropnici do me Lada dostane nekolik detskych presnidavek, cimz uklidni muj zaludek. Jedeme dal. Dobra Voda. Hojna Voda. Podivam se na mapu. Zjistuji, ze to 11kilometrove stoupani, ktere jsem stale cekala pred nami, uz je za nami. Euforie. Skoro jako bychom byli v cili :D Je pul dvanacte a chybi nam 20 km z kopce, po rovince a trochu do mirneho kopce. Hodime do sebe jeste male pivko. Finisuju. Rozjedu to, az se o me kluci boji, ze zase udelam nejakou pitomost. Ale ne, davam si pozor :) V sotoline pred Jeleni vyhlidkou se s klukama potkame a prijizdime spolecne. Je 13.08, jsme posledni zavodnici na trase. Dali jsme to! Pivko, jidlo, nalozit kolobezky do Honzova Defika (nastesti zbytek Nutrii uz zbabele plachl na Prahu). V Praze jsme vecer. Padnu do postele a spim.




STATISTIKA
362 km (z kempu v Martinkovicich)
355 km zavodu
52 hod na ceste
25 hod jizdy
9 hod spanek
18 hod hospody a mrcaseni
14,27 km/h prumerna rychlost
64,9 km/h maximalni rychlost

TRASA
Broumov - zemska hranice (prujezdni bod) https://mapy.cz/s/1RBZN
Zemska hranice - Jeleni vyhlidka https://mapy.cz/s/1RC0G

DOJMY
Vlastne mi vubec nevadilo je cast trasy dvakrat po sobe. Zazitky byly pokazde jine. Bylo hodne narocne, ze nam cesta trvala tak dlouho. Priste jedu sama, max. ve dvou. Jedno prespani mi prijde v pohode. Tohle bylo moc. Chyba byla znicit se na stene jen par dni pred Prejezdem. Nezmokli jsme diky meteoreadaru. Skoro jsme se neztratili. Hodne me odstrelil sobotni vecer - ve chvili, kdy uz jste si hodne jisti, ze to dojedete, se uprostred niceho stane takovato situace. Docela tezko se mi hledala ztracena motivace. Ale! Dojeli jsme. Dojeli jsme v limitu, nezraneni, s dobrou naladou. Takze za rok zas!
Trochu me mrzi, ze nebyla aktivni Fb udalost, chybela mi interakce s ostatnimi zavodniky, ktera je pres udalost jednodussi nez pres fb stranku. Taky skoda, ze pro velky pocet zavodniku nebyl koncept prubeznych hlaseni po dvou hodinach (opet mi chybela interakce s ostatnimi, kde kdo je, atd.). Ale to jsou drobnosti. Dekuji Sarce s Pavlem, ze si dali praci a pripravili pro nas vybornou akci! Za rok se tesim zas :)

Žádné komentáře:

Okomentovat