Po tichu prichazi tma

Od posledniho blogu, myslim poradneho a smysluplneho, uz utekl nejaky ten patek. Pokud dobre pocitam, tak asi 4 nebo 5. Velmi zhruba se toto obdobi da shrnout vetou "Cestovala jsem a ted trham kiwi. Pokud neprsi." Ok, to jsou dve vety. No, a co? Ovsem tyhle dve vety vubec nepopisuji, jak se mam, k cemuz ma tento blog take slouzit. (Mimojine se domnivam, ze pro urcite osoby v Cechach je to prvni exkurze do hlubin me duse. Nejspis doted netusili, ze neco takoveho vlastnim). A ze jsem se v nich (pocitech) slusne vymachala.

1) Pro priste uz urcite dodrzim sve predsevzeti necestovat s nekym, kdo mi leze na nervy. Jasne, kdyz jste spolu 24/7, leze vam na nervy kazdy. Jenze jsou lide, kteri vam lezou na nervy jeste predtim. A i kdyz je cestovani v jednom drazsi, tak za ty nervy to fakt nestoji. 1.tyden se to s Terkou docela dalo vydrzet, ale potom mi jeji organizovanost, permanentni predcitani z tak zbytecnych pruvodcu jako Lonely Planet (fakt, verte mi, LP pro NZ je totalne zbytecny. Sezente si Frenzyho. Treba na ulozto.) a v neposledni rade nutnost navstevovat turisticky nejznamejsi fleky (idealne v turisticky nejoblibenejsi hodiny) zacala neskutecne lezt na nervy. Jsem tudiz rozhodnuta Northland sjet jeste jednou. O Coromandelu nemluve. Idealne sama.

2) Kdyz jsem Terku po vice nez 2,5 tydnech vylozila v Te Puke, dojela jsem do nejblizsiho free campu s vyhledem na ocean. A tam jsem stravila skoro tyden. Za ten tyden jsem precetla spostu knizek, stravila peknych par hodin v Te Puke v knihovne a jednou si dala sprchu. Blog jsem nicmene stale nenapsala, ackoliv v knihovne mam konecne pristup k free wifi (proto jsem taky konecne nahrala nejake fotky). Proste jsem zirala na more a nechala se balit starsimi muzikanty.

3) Kolem Velikonoc jsem se i ja presunula na kiwi orchard. Bohuzel stejny jako Terka. Nastesti tu je i Vojta s Betkou. Ti ale bydli u sefa doma, my ostatni bydlime primo na orchardu. 5 Cech (chm), 1 Cinanka (fajn holka, obcas je moc zajimave porovnavat cinskou a evropskou kulturu mysleni. Ona je u mladych lidi vlastne podobna) a od nedele i 1 Francouz (juchuuuu!!! Ok, neni uplne typickej, ale je milej a docela pohlednej. Nicmene vubec ne muj typ-mensi, trochu namakanejsi, hnede oci. Ale kdyz je siroko daleko jedinej... O:-). Trhani kiwi je zatim ma nejoblibenejsi prace. Nepouzivame zebrik. Bag na brichu neni tak tezky. A vetsinou jsme ve stinu. Smula je, ze ho lze trhat jen za sucha, coz v tomto rekordne destivem podzimu neni uplne nejlepsi zprava. Na muj vkus mame nejak moc volnych dni, ale verim, ze bude lepe. Nicmene blog jsem stale nedokazala napsat.

4) Predpoved na sobotu znela "dest", a tak v patek probehla party. Bylo nas pres dvacet a krome trochu zvrhleho konce (nabeh na nejakou rvacku) se vsichni dobre bavili. Prusvih nastal v sobotu. Nebe bez mracku znamenalo praci. A aby toho nebylo malo - zadny  stin! Stromy byly tak ridke, ze jsem se se svymi busicimi trpasliky nahrazujicimi mozek 5 hodin opekala na slunicku. Blog stale nebyl ani ve fazi zrodu.

Dneska je pondeli a prsi. A ja konecne pisi. Co se zmenilo? Terka mi leze na nervy cim dal vic a ja se uz musela vypsat.
Ted, pohoda jazz.
Oki, krome vyse popsaneho doslo v poslednich tydnech jeste k nejakym vnitrnim posunum, jejichz zpracovani mi zabiralo prilis mnoho casu. Jenze vystupy jeste nejsou prezentovatelne. Jedinny opravdu zajimavy poznatek - kdyz ridite delsi dobu, mate spoustu casu na premysleni. Treba o sobe. Takze to radsi ani nezkousejte, nebo se napriklad vydesite vnitrni prazdnoty. Ale aspon jsem si ji uz konecne dokazala priznat.
Dalsi zajimave zjisteni - i kdyz me to tady dost bavi, obcas v hluboke noci se mi malinko zacne styskat po nekom, komu bych nemusela vysvetlovat myslenove pozadi vsech svych cinu. Preklad: po nekom, kdo me zna delsi dobu. Obvykle to resim tak, ze usnu. A rano se tvarim jakoby nic. Docela to funguje.
Asi na me jde podzim (I kdyz tu mame ekvivalent rijna, stale chodim v kratasech a tricku).

Pac a pusu,
Mari!

PS: Koho nezajimaji citove vylevy - popis cestovani po Severaku bude.

PPS: Po probehnivsich zmenach casu v obou zemich je momentalni casovy rozdil jen +10 hod (v muj prospech), coz se strasne blbe pocita. A tma se snasi kolem pul sedme. Vazne zacinam zvazovat behem zdejsi zimy procestovat neco na severni polokouli.

PPPS: Fotky jsou ve fotaku v aute. Tudiz dneska opet bez obrazku. Zatim vam musi stacit aktualni obsah meho picasa [jestli se tomu tak jeste rika].

PPPPS: Moc by me zajimalo, kde je v bloggeru moznost vlozit prefix. Protoze kdyz jsem si zobrazila blog, strasne me ty dlouhe priepevky rozciluji.